Vestavěné sítě IoT spojují čím dál více věcí včetně spotřebičů, prodejních automatů, fitness náramků, průmyslových vrat a napojených aut. Zároveň rostou i globální výdaje a závislost na IoT. Podle zjištění analytické společnosti IDC porostou tyto výdaje z 800 miliard dolarů v roce 2017 na 1.4 biliony dolarů v roce 2021.

Například v dopravě se senzory IoT využívají ke zlepšení spotřeby v letadlech a nákladních vozech. Senzory vlhkosti a hladiny CO² snižují výdaje za energie ve stavebnictví. Chytré police a digitální značení řídí prodej v kamenných obchodech. Infrastruktury, hardwarové platformy a aplikační rámce, které tyto aplikace řídí, jsou stále složitější.

Proto potřebují operátoři systému IoT nové nástroje, které jim poskytnou plnou viditelnost. Díky nim zajistí, že síťová konektivita i jejich zařízení budou dobře fungovat. Monitorovací nástroje také usnadní označování a sledování tras a míry zahlcenosti v rámci transakcí IoT, počínaje napojenými přístroji, přes datová centra a síťové vybavení, po databáze.

Tato nová kategorie systémů zachytí upozornění a zajistí, aby se chyby řešily s vynaložením minimálních nákladů, paměti, výpočetní síly a šířky pásma. Poskytuje centralizované dashboardy založené na webu, které uživatelům IoT umožní uplatnění automatizovaných pravidel a pojistek pro upozornění vycházející z nastavených hodnot.

Ovšem pro pracovníky v ICT a vedoucí pracovníky tyto nové monitorovací nástroje vytvářejí další problémy. Nové systémy musí být dostatečně všestranné, aby mohly zpracovat data generovaná celou řadou konfigurací a v rámci celé řady nejrůznějších vertikálních trhů.

Počínaje průmyslovými branami, přes zařízení založená na mikročipech v chytrých domácnostech a zařízení založená na mikroprocesorech v napojených autech, po set top boxy, které generují data o uživatelích a odvysílaných reklamách. Nástroje musí monitorovat jak propojené produkty, které jsou navržené pro sítě, tak i produkty vytvořené lokálně a hodně spoléhají na uzpůsobení pro potřeby zákazníka.

V posledních letech se v Evropě začaly objevovat nástroje, které tyto potřeby pokrývají. Například evropský výrobce monitorovacích systémů pro IoT relayr je rychle rostoucí německá IoT společnost, jejíž produkty poskytují IoT middleware, který ke správě zařízení umí využít jakýkoli protokol.

Správa internetu věcí je pro vedoucí pracovníky ICT a administrátory sítě velká výzva. Platformy a nástroje k monitorování dostupnosti a výkonu infrastruktury a aplikací v reálném čase umožní aplikacím IoT, aby se staly plně interaktivní. Můžeme očekávat, že do tohoto rychle rostoucího technologického sektoru brzy nastoupí i další hráči.