V roce 1996 se na vznikajícím českém webu objevil nový fenomén - hackeři pod přezdívkou CzERT napadli a změnili tehdy vznikající statické stránky ministerstev či bank. Tyto studentské žertíky přinesly mnohým IT administrátorům vrásky. Nám všem udělali tito počítačoví rošťáci pravděpodobně užitečnou službu. Okázale demonstrovali veřejnosti, že počítačům nelze plně důvěřovat.

Uvědomění přišlo v době, kdy se internet začal spojovat s penězi a brázdili ho už i skutečně zlí gauneři, kteří těm nezbedným studentům ukradli a nenávratně pošpinili nálepku "hacker". Dnes jsme ve stavu, že vše, co vyleze z počítače, vítáme s jistou mírou pochybnosti.

Jsme v době, kdy jsou počítače pro náš život velmi důležité, a hodilo by se vzájemnou důvěru obnovit. Proto chci mluvit o blockchaine. Technologii, o níž všechny vědecké kapacity tvrdí, že změní naše životy do takové zásadní míry, jak to udělal samotný internet, nám tuto důvěru v IT opět navrátí.

Blockchain a předsudky vůči bitcoinu

Blockchain je technologie, kterou přinesl Bitcoin. Nenechte se tím vystrašit. Je pravda, že toto slavné virtuální platidlo se mezi lidmi příliš neujalo. Jeho kolísavá hodnota přitahuje burzovní spekulanty a jeho anonymita ho předurčuje k obchodování s „okrajovými žánry". Ano, za Bitcoin si dnes můžete koupit falešný pas, drogy nebo počítačový virus ušitý na míru, ale už ne příliš mnoho jiných věcí.

I tak se o bitcoine píše, že přetvoří celý finanční segment. Dá se použít na vklady, převody, vinkulace nebo půjčky, čili úkony, které dnes dělají banky či PayPal.

Není to však anonymita, co dělá Bitcoin, přesněji jeho podvozek blockchain, zajímavými pro finanční a jiná odvětví. V první řadě jde o transparentní technologii, která mění způsob, jak důvěřujeme informacím, a mění naše vnímání autorit. To může do našich životů vnést velkou revoluci.

Spojení Block + chain

Blockchain tedy není Bitcoin, ale technologie na jeho pozadí. Ve své podstatě je to distribuovaná databáze chráněná šifrováním tak, aby se k jejím informacím dostala pouze určená osoba a aby v ní zůstávaly uchovávány všechny změny.

Vagóny plné dat

Fungování blockchainu je následující. Data se ukládají do samostatných úložných celků zvaných "block". Tyto bloky se ukládají do řetězce jeden za druhým, proto "chain". Představte si vlak, ve kterém jsou řadu za řadou ve vagónech seřazena data. Každý vagón obsahuje neměnný údaj o tom, kdo a kdy do něj data vložil. Vagón je zapečetěn šifrováním.

Informace je možné do každého vagónu zapsat pouze jednou. Po jejich zápisu již data nelze měnit. Takže klíč k vagónu vám umožní do něj nahlížet a prohlašovat se za jeho majitele.

Chcete-li nějakou informaci ve vagónu změnit, musíte do zcela nového vozu, umístěného na konci vlaku, zapsat změnu oproti původním údajům. Abyste se pak dopracovali k aktuální informaci, musíte si přečíst původní vagón a připočítat k němu změnu z nového vozu. Pokud jste informace upravovali vícekrát, musíte připočítat i změny z dalších přidaných vagónů. Takto dostanete výsledný aktuální obraz.

Ano, je to trochu pracné, ale díky tomu vlak obsahuje záznam úplně všech změn. Systém se tak stává transparentním a získává něco jako nekonečné tlačítko „Undo".

Aby byly vagóny dodatečně chráněny před vloupáním, každý z nich obsahuje kryptografický otisk předešlého vagónu. V počítačové branži se to jmenuje hash a je to jen stručná informace, podle níž lze jednoznačně určit, zda se ve vedlejším vagónu nic nezměnilo.

Hash připomíná otisk prstu. Je to také jen pár zakřivených čar, které dokáží jednoznačně identifikovat velký složitý systém - osobu. Při blockchain to navíc funguje tak, že pokud by se ve vagónu někomu i jen vlásek zkřivil, jeho hash v sousedním vagónu se zcela změní a vlak spustí poplach. Celý proces funguje na principu matematiky.

Bezpečně uložená data

Tento vlak je navíc rozkopírován v plné velikosti s identickým obsahem na stovkách až tisících počítačů po celém světě. Na každé vlakové stanici je tentýž vlak a stanice mezi sebou navzájem komunikují.

Pokud by někdo násilím prolomil pečeť třeba jen jednoho vagónu na jedné stanici a změnil jeho obsah, což v současnosti pokládáme za nemožné, nedokázal by v jednom okamžiku hacknout všechny vlaky na všech stanicích po celém světě.

Pokud by to na některých vagónech zvládl, spustil by se poplach a ostatní vlaky by změnu zavrhly. Proto se blockchain považuje za dokonale chráněné úložiště informací, jaké tu ještě nebylo.

Decentralizovaný systém rozhodování

Technologie blockchainu je jedinečná tím, že v ní chybí centrální autorita, která by rozhodovala o čemkoliv, co se kolem vlaků děje. O všem rozhoduje konsenzus zúčastněných stran a ty své rozhodnutí dělají na základě matematiky.

Když se má rozšířit vlak o nový vagón, určí se pouze jedna stanice, v níž tato změna nastane. Jak se vybere? Férově a nepředvídatelně. Například v případě bitcoinu je to tak, že každá stanice obdrží stejnou vymyšlenou matematickou hádanku. Její řešení vyžaduje hádání ve stylu "pokus-omyl".

Stanice, která ji uhodne jako první, dostane právo přirazit nový vagón (plus odměnu v podobě bitcoinu). Tušíte správně. Jde o známou "těžbu", či dolování Bitcoin, které motivuje účastníky a zaručuje, aby celý systém fungoval.

V kostce: Nikdo nedokáže měnit dějiny vlaku. Žádný velký bratr nerozhoduje o tom, co a kdo do vagónů vkládá. Údaje ve vlaku, stejně jako jejich vlastnictví, jsou dokonale bezpečné a žádný jednotlivec či organizace na tom nic nezmění. Vše je zároveň transparentní, neboť práce stanic či přidávání vagónů jsou pod dohledem všech účastníků. Blockchain je veřejná pravda.

A příště o tom, proč nazývají blockchain „technologií pravdy", jak se dá použít ve finančním segmentu, státní správě, či informatice. A proč na něm vlastně tak záleží.