Případové studie - internetové bazary nebo prodejní servery

Daniela je maminka dvou malých dětí, které vychovává sama. Jelikož by se jí hodilo pár korun navíc na oblečení pro děti, tak se rozhodla prodat staré odrážedlo. Jen co vystavila inzerát na internet, tak se jí na komunikační aplikaci WhatsApp ozvala nějaká neznámá osoba, která má o odrážedlo zájem. Komunikace jí přišla taková kostrbatá, ale normální. Danielu posléze překvapilo, že jí kupující tlačil do platby přes nějakého dopravce. Když rozklikla zaslaný odkaz, tak zjistila, že se jí objevila platební brána, kde byla volná políčka na vyplnění údajů o její platební kartě, což jí přišlo zvláštní, protože má za to, že stačí, když kupující osobě zašle pouze číslo svého bankovního účtu, nebo se domluví na zaslání zboží například dobírkou. Odmítala poskytnout údaje o své platební kartě a to i přes to, že jí do toho kupující tlačil s tvrzením, že již zaplatil a bude trvat dlouho, než mu peníze přepravní společnost vrátí. Daniela nepolevila a to jí bezpochyby uchránilo všechny peníze na jejím účtu a případně i peníze z předschválené půjčky u její banky, ke kterým by měl pachatel přístup.

Paní Jana se rozhodla přes jeden z inzertních internetových portálů prodat džínový overal. Za pár minut, co inzerát zveřejnila, se jí přímo přes inzertní portál ozvala zájemkyně, která si vyžádala e-mailovou adresu, kterou jí paní Jana poskytla. Janě na e-mail přišla zpráva, která se tvářila, že je odeslána přímo inzertním portálem a obsahovala informaci, že kupující již zaplatil za zboží s výzvou, že je potřeba potvrdit objednávku kliknutím na přiložený odkaz. Janě se vše zdálo naprosto v pořádku a tak klikla na odkaz, kdy se jí objevila nová stránka s políčky připravenými na vepsání informací o platební kartě. Jana vše vyplnila. Následně jí přišla do bankovní aplikace zpráva s kódem, který přepsala do určeného pole ve webovém formuláři. Aniž by si to paní Jana uvědomila, tak útočníkovi předala citlivé údaje ke svému internetovému bankovnictví a díky potvrzovacím kódům umožnila pachateli, aby jí z bankovního účtu odčerpal částku 96.000 Kč.

Podvody se neomezují jen na internet. Velmi často se můžete stát také terčem vishingu, podvodného telefonátu, jehož cílem je ukrást vaše přístupové údaje, případně dostat se na dálku do vašeho počítače.

Podvodný telefonát a zneužití přístupových údajů

Muž z Náchodska jednoho dne přijal hovor z neznámého telefonního čísla. Na druhém konci se anglicky hovořící muž představil jako pracovník firmy Microsoft a sdělil mu, že zaznamenali signály z jeho PC, které nasvědčují tomu, že jeho počítač byl zneužit k páchání trestné činnosti. Pracovník zněl velmi věrohodně a podařilo se mu muže přesvědčit, aby mu umožnil vzdálený přístup do jeho PC. Poškozený pak postupně potvrdil tři platby a přišel bezmála o 75 tisíc korun.

Policisté zahájili úkony trestního řízení proti neznámému pachateli ve věci možného přečinu podvodu, za což v případě dopadení a prokázání viny hrozí až 2 roky vězení.

Další případ

V 11 hodin dopoledne zazvonil 25leté samoživitelce Petře z Ústeckého kraje její mobilní telefon, kde se jí objevilo neznámé telefonní číslo. V telefonu se ozval pán, který Petru oslovil celým jménem s tím, že je pracovník bezpečnostního oddělení její banky a vyděsil jí s legendou napadení jejího bankovního účtu. Tento pracovník jí postupně přepojil na další dva své kolegy z banky a následně jí volal muž, který se představil jako policista. Policista Petru ujistil, že má spolupracovat s bankéři na telefonu a upozornil jí, že nemá nikomu nic říkat. Petra se bála o svých 20.000 Kč na účtu a tak poslouchala a dělala vše podle instrukcí. Jeden z bankéřů jí řekl, že musí jít okamžitě do své banky, kde si má vzít maximální možnou půjčku a neříkat pracovníkům banky na co ty peníze chce, protože existuje riziko, že pachatel je přímo v bance. Petra si vzala půjčku 800.000 Kč a pak dle instrukcí zaslaných přes komunikační aplikaci šla ke vkladomatu na virtuální měny. Pachatel jí zaslal přes aplikaci svou elektronickou vizitku a QR kódy s logem banky. Pomocí těchto QR kódů Petra dle instrukcí postupně navkládala do vkladomatu 820.000 Kč, protože jí bylo řečeno, že jedině tak své peníze zachrání. Když Petra přišla domu, tak zjistila, že jí ten bankéř začal psát, že jí okradl, ale že jí peníze vrátí, když zašle mu pošle své nahaté fotografie. Petra naštěstí okamžitě vyhledala policii a žádné fotografie neposlala, ale nechápala, jak se mohla nechat podvést, když jí podvodníci kontaktovali ze skutečného tel. čísla infolinky banky a skutečného tel. čísla Policie České republiky. Petra přišla o 820.000 Kč.

01.04.22 16:35 - Lukáš: Popravdě jsme tě okradli, když posles nahý fotky tak ti vrátím peníze
01.04.22 16:36 - Petra: Hodně blbej vtip
01.04.22 16:38 - Lukáš: Jak blbej vtip ?
01.04.22 16:39 - Petra: No doufám, že je to hodně blbej vtip
01.04.22 16:40 - Lukáš: No fakt neni.Je to pravda
01.04.22 16:48 - Lukáš: Tak až si uvědomíš celou situaci tak pošli fotky a já pošlu peníze zpět
01.04.22 16:57 - Lukáš: ? :)
01.04.22 23:50 - Petra: Gratuluji, že jsi obral samozivitelku o peníze pro její dítě. Snad jsi na sebe hrdej.
04.04.22 8:22 - Lukáš: Tak čekám na fotky