Syndrom vyhoření se může týkat i vás

Markéta Madmar

Na počátku lidského zrození je člověku vesměs dána přirozená rovnováha. Časem však může docházet k oslabení schopnosti bojovat proti negativním účinkům stresu. A tehdy může nastoupit syndrom vyhoření. Jeho výskyt v souvislosti se zvyšujícími se nároky na pracovní výkon neustále roste, a tím se zvyšuje i naše životní tempo.

Pokud se domníváte, že vás se to netýká, věřte, že syndrom vyhoření se pomalu plíží a může „dostat“ každého z nás. Vzpomínáte si na známé skautské heslo „Vždy připraven!“? Pokud se na syndrom vyhoření připravíte dopředu, naučíte se, jak mu předcházet, a budete schopni v prvních fázích pomoci jak sobě, tak i svým kolegům, přátelům či rodinným příslušníkům, u kterých můžete pozorovat projevy tohoto syndromu.


Jeho objevitel Herbert J. Freudenberger ho poprvé popsal termínem burn-out, který je do češtiny překládán jako „syndrom vyhoření, vypálení, vyprahlosti“. Americký psycholog David Ballard jej popsal jako konečné stadium chronického stresu. V případě, že tento syndrom není léčen, může mít fatální dopad na zdraví lidí, jejich vztahy a pracovní výkony.

Na počátku bývá stres

Téměř každý den se můžeme cítit pod tlakem, jsme nervózní nebo ve stresu. Kdy však můžeme nazvat stres stresem?

Stres je fylogenetickou reakcí organismu, která nás připravuje na útok nebo útěk, v případě neúspěšnosti pak na přežití v nepříznivých podmínkách. Ke zhroucení dojde, když se tyto fáze zcela vyčerpají.

Stres není nedostatek času, pocit frustrace z nedocenění, zvýšené pracovní vypětí či nedostatek spánku – to jsou stresory, tedy určité mimořádné podmínky, kterým jste vystaveni.

Koho ohrožuje syndrom vyhoření?

Dříve se předpokládalo, že se týká především zaměstnanců pracujících s lidmi, jako například lékařů, zdravotníků, policistů nebo učitelů. Později se začaly objevovat případy skoro ze všech odvětví, bez ohledu na to, zda člověk je zaměstnancem, nebo podnikatelem.

 

Různé příčiny vyhoření

Příčin, které vedou až k syndromu vyhoření, je hned několik. Může to být každodenní zdánlivě nekonečné působení stresorů a permanentního časového tlaku. Dále tu máme požadavky na bezchybný výkon, které jsou buď dány zaměstnavatelem, nebo vyvolány samotným jedincem. A zároveň je zde pocit jedince, že tyto požadavky nedokáže naplnit.

Projevy syndromu vyhoření

Prvním projevem může být změna vnímání vaší práce. Pracovní činnost, který byla na počátku oblíbená a naplňovala váš život, se stává zklamáním, frustrací a pocitem marnosti.

Možné příznaky syndromu:

1. chronický pocit únavy, vyčerpání, vysílení

2. výrazný pokles motivace

3. zlost na osoby, které něco vyžadují nebo požadují

4. nechuť ke své profesi a všemu, co s ní souvisí

5. tendence k omezení kontaktu se svými klienty či kolegy

6. redukce práce na minimum, využívání rutinních a stereotypních postupů

7. pocit, že vás vše obtěžuje

8. cynismus, podrážděnost, negativismus

9. pocit beznaděje

10. nespavost a deprese, bolesti hlavy či vysoký krevní tlak

11. úbytek nebo naopak přibývání na váze

12. emoční výbuchy kvůli nepodstatným věcem

13. somatické projevy jako bolesti na hrudi, zažívací potíže, bušení srdce, pocit nedostatku vzduchu a zkráceného dechu


Jak předcházet vzniku tohoto syndromu?

Je třeba začít u sebe a připravit se na změnu, která vám zpočátku může připadat jako ztráta času.

V první fázi můžete začít:

1. relaxovat, meditovat

2. najít v sobě dostatečnou míru asertivity

3. zorganizovat si práci

4. mít víru ve vlastní schopnosti

5. nalézt aktivity (nepracovní) po práci

6. zařazovat přestávky i během dne

7. trávit čas v přírodě

8. trávit čas se svými blízkými a přáteli

9. pravidelně se hýbat, provádět kondiční cvičení

V další fázi prevence se uplatňuje snaha o vyřešení pracovní situace. Pokuste se s nadřízeným dohodnout změnu pozice, zkrácení pracovní doby či rozšíření pracovního personálu. Jestliže se však vaše návrhy nesetkávají s pochopením ze strany vedení nebo kolegů, pak se syndrom vyhoření prohlubuje.

Cesta totiž nevede přes distancování se od problémů a netečnost. Nečekejte na možné spasení a nebojte se vyhledat odbornou lékařskou nebo psychologickou pomoc. Doporučením je nalézt si zkušeného psychoterapeuta, který má se syndromem vyhoření zkušenosti.

Podobné články

Jak vám může jóga pomoci v soukromém i pracovním životě

Zjistěte, jak dokáže jóga přinést rovnováhu do vašeho pracovního i soukromého života.

Přečíst článek

9 rad na zvýšení produktivity práce

Přečtěte si rady, se kterými pozitivně ovlivníte svůj pracovní výkon.

Přečíst článek

Pracujte efektivně i mimo pracoviště

Přečtěte si tipy, jak být efektivní i mimo kancelář.

Přečíst článek